Petra Tkadlčíková

Odnikud nikam a přece trefa do černého

Sen se pomalu rozplýval. Nebo to byla vzpomínka? Nepříjemný stahující pocit v oblasti břicha naznačoval spíše to druhé. Ne, je to realita. Teď již v polobdělém stavu zcela zřetelně vnímala, jak se jí jednotlivé jehličky žhavých paprsků slunce zarývají do kůže. Na jak dlouho usnula? Chladivý stín vzrostlých stromů zahrady už pominul a na zahradním lehátku začínalo být nepříjemně. Tak jako v tom snu. Ve vzpomínce? V realitě. V práci se určitě něco děje, nastane nějaká změna. Cítila to v kostech a intuice ji málokdy zklamala. Zrada?

26.7.2014 v 9:33 | Karma článku: 6.90 | Přečteno: 256 | Diskuse
Počet článků 1 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 256
Jsem žena, matka a věčný snílek :-)